Dostat 5 911 korun za jediný odběr krve? Jednoduché

Jak vypadá běžný průměrný Čech? Sestavit model typického člověka žijícího v Česku je patrně nad naše síly. Pro účely tohoto textu si ale jednoho takového vytvořit alespoň zkusíme. Na jeho příkladu je totiž nejvhodnější ilustrovat fakt, že je možné za jediný odběr krve obdržet 5 911 korun.

Petr pracuje jako dělník, což je jedno z nejběžnějších povolání u nás. Stejně jako většina Čechů je v produktivním věku, je mu přibližně kolem 42 let. Pojištěný je u největší tuzemské zdravotní pojišťovny. A jeho mzda odpovídá průměru České republiky. Tady si můžeme pomoci poslední dostupnou informací z webu ČSÚ, který informoval o částce 49 229 korun hrubého. Tedy částce, která odpovídala průměrné měsíční mzdě v posledním kvartálu roku 2024.

A právě tento Petr se rozhodne alespoň jednou darovat krev. Lze už za jedno darování krve očekávat nějaké benefity? Možná větší, než bychom čekali. Ty hlavní tři ve formě financí jsou následující.

Petr je pojištěncem Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (VZP). Právě ta ve svém příspěvkovém programu odměňuje již první návštěvu nemocnice za účelem darování krve. Každá pojišťovna má své různé podmínky. Konkrétně VZP obdaruje každého pojištěnce příspěvkem 3 000 korun, který lze využít na různé typy aktivit.

Petr si tak může vybrat mezi plaváním, masážemi, akupunkturou, fyzioterapií a spoustou dalších aktivit. Musí jen doložit potřebné doklady s datem úhrady v daném roce a ne později než tři měsíce od koupě „vstupenky“ na tuto aktivitu.

Petr si ani nemusí lámat hlavu, jak to udělat ve svém zaměstnání. Přestože se na to některé firmy nemusí zrovna dvakrát tvářit, Petr má na darování krve nárok ze zákona. A tuto jeho aktivitu mu navíc jeho zaměstnavatel zaplatí. Jedná se totiž o tzv. překážku v práci na straně zaměstnance, a to v podobě jiných úkonů v obecném zájmu. Tento nárok je zakotven v zákoníku práce, a to konkrétně v zákoně č. 262/2006 Sb. Forma úhrady je pak ve výši průměrného výdělku.

V našem příkladu vydělává Petr 49 229 korun hrubého měsíčně. Pokud si výpočet zjednodušíme a vezmeme v úvahu, že měsíc má průměrně 20 pracovních dnů, jednodenní náhrada pak bude v Petrově případě odpovídat částce 2 461 Kč. Tento obnos, později samozřejmě ponížený o daně a odvody, mu tedy bude zaměstnavatelem vyplacen, i když daný den stráví místo práce v odběrovém centru.

V neposlední řadě pak Petr ušetří i zpětně. Až si totiž bude dělat daňové přiznání za předchozí rok, může si díky onomu jednomu darování krve snížit základ daně. Jde o jeden z benefitů, který je často opomíjený. Dle zákona č. 254/2017 Sb. si může Petr jako dárce krve odečíst rovné 3 000 korun ze svého základu daně (shoda s příspěvkem 3 000 korun od VZP je v tomto případě čistě náhodná).

Petr jako většina ostatních platí díky své průměrné mzdě standardní 15% daň z příjmu. Svůj daňový základ si tak sníží o zmíněnou částku a ušetří 450 korun (3 000 × 0,15 = 450). Jinými slovy. Při ročním zúčtování daní zaplatí o tuto částku méně, případně dostane o tuto částku vyšší daňový přeplatek. Pro Petra se tak jistě jedná o drobnou motivaci, jak alespoň částečně optimalizovat své daňové povinnosti, a přitom udělat dobrý skutek.

Když tedy všechny tyto příspěvky sečteme dohromady, dostáváme se na celkové číslo 5 911 korun. A co je na tom nejlepší? Kromě finančního aspektu za pouhý jeden odběr krve má Petr samozřejmě skvělý pocit z pomoci druhým. Dárců krve je totiž každoročně nedostatek. A nikdy nevíme, kdy sami budeme potřebovat krevní transfuzi.

Buďme jako Petr.